3 zbraně pekla ( část 1 )Nevědomost

Mentální jedy – „kdo a jak vytvořil zbraně pekla“

Buddhisté často označují tři mentální jedy ( pohromy ), které jsou kořenem našeho vlastního zla: nevědomost, chtivost a odpor.

  1. Nevědomost
    Nevědomost je zásadní neschopností rozpoznat nekonečný potenciál, jasnost a sílu naší vlastní mysli. Jako kdybychom se dívali na svět přes barevné sklo: ať vidíme cokoli, obraz přebírá barvu skla.

    Na nejzákladnější úrovni nevědomost proměňuje prvotní otevřenou zkušenost vědomí v dualistické rozlišování mezi „já“ a „ostatní“.

    Nevědomost je tedy dvojitým problémem. Jakmile si jednou vybudujeme neuronový návyk identifikovat sami sebe jako samostatné, nezávislé existující „já“, nevyhnutelně začneme vše, co není „já“, vnímat jako „ostatní“. Může to být stůl, banán, jiná osoba nebo dokonce i to, co si toto já „myslí“ nebo co cítí. Vše, co prožíváme, se v určitém smyslu stává cizí záležitostí. A jak si navykneme rozlišovat mezi „já“ a „ostatními“, ustrneme v dualistickém způsobu vnímání, ve vytváření konceptuálních hranic mezi naším „já“ a zbytkem světa „tam venku“.

    Světa, který nám připadá tak nezměrný, že nám to nedá, abychom nezačali o sobě samých přemýšlet jako o maličkých, nedostatečných a zranitelných. Začneme pohlížet na ostatní lidi, hmotné předměty atd. jako na potenciální zdroje štěstí a neštěstí a život se stává bojem. Protože věci, které potřebujeme ke štěstí, musíme získat dřív, než se jich zmocní někdo jiný.

    Tento boj se nazývá samsára, což znamená kolo nebo kruh. Konkrétně slovo samsára odkazuje ke „kolu“ utrpení, ke zvyku pohybovat se v kruhu, ke snaže donekonečna opakovat tytéž vzorce chování a přitom očekávat jiný výsledek. Pokud jste někdy sledovali psa nebo kočku, jak se honí za svým ocasem, viděli jste samotnou esenci samsáry. A i když to může být zábavné dívat se na psa jak se honí za svým ocasem, není vůbec zábavné, když totéž dělá vaše vlastní mysl.

    Opakem samsáry je nirvána volně přeloženo jako „vymizení“ či „vyhasnutí“, které je často interpretováno jako stav naprosté blaženosti či štěstí, pramenící z „vyhasnutí“ ega nebo idee „já“. Nirvána je primárně objektivním stavem mysli: akceptováním prožitku bez posuzování, což před námi otevírá potenciál vidět řešení, jež možná nejsou přímo spojená s naším individuálním přežitím, ale spíše s přežitím všech vnímajících bytostí.

    pokračování příště – Chtivost

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: